Přeskočit na obsah

Jiří Oberfalzer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jiří Oberfalzer
Jiří Oberfalzer (11. září 2016)
Jiří Oberfalzer (11. září 2016)
Místopředseda
Senátu Parlamentu České republiky
Úřadující
Ve funkci od:
14. listopadu 2018[p. 1]
2. senátor za obvod č. 16 – Beroun
Úřadující
Ve funkci od:
13. listopadu 2004
PředchůdceJiří Rückl
Zastupitel města Králův Dvůr
(v letech 2010–2014 také radní, v letech 2014–2018 pak 2. místostarosta, v letech 2018–2022 již 1. místostarosta a od roku 2022 radní města)
Úřadující
Ve funkci od:
16. října 2010
Stranická příslušnost
ČlenstvíODS (od 1999)
Narození17. ledna 1954 (70 let)
Karlovy Vary
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťMartina Oberfalzerová
Vztahyženatý
Dětipět dětí
SídloKrálův Dvůr
Alma matergymnázium
Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik, herec, středoškolský učitel, geofyzik a sekretář
Webová stránkawww.jirioberfalzer.cz
CommonsJiří Oberfalzer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Oberfalzer (* 17. ledna 1954 Karlovy Vary) je český politik, od roku 2018 místopředseda Senátu PČR[1], od roku 2004 senátor za obvod č. 16 – Beroun, od roku 2010 zastupitel, v letech 2010 až 2014 a znovu od roku 2022 radní, v letech 2014 až 2018 2. místostarosta a v letech 2018 až 2022 1. místostarosta města Králův Dvůr, člen ODS.

Vzdělání, profese a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Maturoval v roce 1973 na gymnáziu v Karlových Varech a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze dokončil v roce 1979.[2]

Po základní vojenské službě nastoupil jako učitel na Střední odborné učiliště v Malešicích, kde učil fyziku a matematiku. Od roku 1981 pracoval v jako geofyzik v národním podniku Geofyzika, kde zůstal až do prosince 1989, kdy přešel do koordinačního centra Občanského fóra. V roce 1990 působil jako hlavní sekretář redakce Týdeníku Fórum, ale téhož roku odešel pracovat jako ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky, kde zůstal do roku 1993. Po absolvování stáže ve Washingtonu vedl v letech 1993–1999 nadaci Patriae. V letech 1999 až 2004 působil v nadnárodním tabákovém koncernu British American Tobacco.

Je ženatý, má pět dětí.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Členem ODS je od roku 1999.[3] Ve volbách v roce 2004 kandidoval do Senátu v obvodě č. 16 – Beroun. Z prvního kola postoupil se ziskem 36,97 % hlasů, jeho protikandidátem byl nestraník za KDU-ČSL Tomáš Jehlička, který obdržel 16,66 %. Ve druhém kole Oberfalzer zvítězil se ziskem 60,47 % platných hlasů.[4]

Je členem Ústavně-právního výboru a předsedou Stálé komise pro sdělovací prostředky Senátu. Mediálně známý je hlavně díky boji proti ratifikaci lisabonské smlouvy. Byl jedním ze senátorů, kteří podávali ústavní stížnost na lisabonskou smlouvu, kterou Ústavní soud zamítl. Když ji poté Senát schválil, byl Oberfalzer v čele skupiny senátorů, kteří 29. září 2009 předali další stížnost na Lisabonskou smlouvu Ústavnímu soudu, na základě které má být přezkoumán způsob schvalování zákona o vázaném mandátu.[5] Zasazuje se o zrušení tzv. náhubkového zákona.[6]

Je jedním ze zakladatelů nadace Forum 2000.[7]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2010 svůj mandát senátora obhájil.[8] V komunálních volbách v roce 2014 obhájil za ODS post zastupitele města Králův Dvůr.[9] V listopadu 2014 byl navíc zvolen 2. místostarostou města.[10] Také ve volbách v roce 2018 obhájil mandát zastupitele města.[11] Navíc se v listopadu 2018 stal 1. místostarostou města.[12] V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Králova Dvora z 2. místa kandidátky ODS. Post zastupitele obhájil.[13] Dne 20. října 2022 byl zvolen radním města.[14]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 obhajoval za ODS v obvodu č. 16 – Beroun mandát senátora.[15] Se ziskem 23,69 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 63,14 % : 36,85 % kandidáta hnutí ANO 2011 Bohumila Stibala. Senátorem tak zůstal.[16][17] Dne 14. listopadu 2018 byl zvolen místopředsedou Senátu PČR, obdržel 71 hlasů od 80 přítomných senátorů.[18] Funkci obhájil v listopadu 2020, když získal 74 ze 77 odevzdaných hlasů.[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 obhajoval mandát senátora za ODS v rámci koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v obvodu č. 16 – Beroun.[20] V prvním kole vyhrál s podílem hlasů 37,89 %, a postoupil tak do druhého kola, v němž se utkal s kandidátem hnutí SEN 21 a LES Janisem Sidovským. V něm zvítězil poměrem hlasů 55,08 % : 44,91 %, a mandát senátora tak obhájil.[20] Na začátku listopadu 2022 byl opět zvolen místopředsedou Senátu PČR, když dostal v tajné volbě 69 z 80 odevzdaných hlasů.[21] Post místopředsedy obhájil i v říjnu 2024, když získal v tajné volbě 72 hlasů od 79 přítomných senátorů.[22]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Mandát senátora Jiřímu Oberfalzerovi uplynul 15. října 2022, kdy přestal být místopředsedou Senátu až do znovuzvolení za místopředsedu 2. listopadu 2022.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ REPUBLIKY, Kancelář Senátu Parlamentu České. Senát Parlamentu České republiky. www.senat.cz [online]. 2012-01-01 [cit. 2018-11-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/414-jiri-oberfalzer Archivováno 22. 11. 2009 na Wayback Machine. Senátor Jiří Oberfalzer
  3. ↑ http://www.denikpolitika.cz/politici/jiri-oberfalzer/zivotopis[nedostupný zdroj] Jiří Oberfalzer/životopis
  4. ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://domaci.ihned.cz/c1-38096690-lisabonskou-smlouvu-ceka-kvuli-nespokojenym-senatorum-ods-dalsi-obstrukce Lisabonskou smlouvu čeká kvůli nespokojeným senátorům ODS další obstrukce
  6. ↑ http://virtually.cz/?art=18559 Náhubkový zákon aneb cenzura k 20. výročí?
  7. ↑ http://www.forum2000.cz/cz/o-nas/vybory&wWGoVXFUWbw=200001978/ Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. Jiří Oberfalzer
  8. ↑ Jmenné seznamy a přehledy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Beroun, Obec: Králův Dvůr, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. 
  10. ↑ Zápis č. 6 / 2014 z veřejného jednání Zastupitelstva města Králův Dvůr konaného dne 5.11.2014 v Restauraci U Bělohlávků v Králově Dvoře – Počaplech od 16:00 h [online]. Město Králův Dvůr, 2014 [cit. 2015-01-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. – 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Středočeský kraj, Okres: Beroun, Obec: Králův Dvůr, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Jiří Oberfalzer zvolen 1. místostarostou Králova Dvora [online]. jirioberfalzer.cz, 2018 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  14. ↑ Zápisy ZM 2022 [online]. Město Králův Dvůr [cit. 2023-07-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kandidáti do Senátu [online]. ODS [cit. 2016-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-05. 
  16. ↑ Výsledky voleb v obvodě Beroun [online]. MAFRA, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 16 – Beroun [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ Novým šéfem Senátu je Jaroslav Kubera, Štěch bude místopředsedou. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-11-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  19. ↑ Senátoři si zvolili staronové vedení, předsedou zůstane Miloš Vystrčil. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-11-11 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. ISSN 1213-0702. 
  20. ↑ a b Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 23.9. – 24.9.2022, Výsledky hlasování, Obvod: 16 – Beroun [online]. Český statistický úřad, 2022 [cit. 2022-10-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Předsedou Senátu se stal opět Vystrčil. Místopředsedy jsou Czernin, Drahoš, Oberfalzer a Seitlová. iROZHLAS.cz [online]. 2022-11-02 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online. 
  22. ↑ Senát dál povede Vystrčil. Místopředsedy se stali Drahoš, Oberfalzer, Seitlová a Václavec. iROZHLAS.cz [online]. 2024-10-30 [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Senátor za obvod č. 16 – Beroun
1996–2004: Jiří Rückl • od 2004: Jiří Oberfalzer
Předsedové a místopředsedové Senátu Parlamentu České republiky
1. funkční období (1996–1998)
2. funkční období (1998–2000)
předsedkyně Libuše Benešová • místopředsedové: Ivan Havlíček • Přemysl Sobotka • Jaroslav Musial • Petr Pithart
3. funkční období (2000–2002)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Zdeněk Vojíř
4. funkční období (2002–2004)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Ladislav Svoboda • Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Mirek Topolánek
5. funkční období (2004–2006)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Edvard Outrata • Petr Smutný
6. funkční období (2006–2008)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Jiří Šneberger • Jan Rakušan
7. funkční období (2008–2010)
8. funkční období (2010–2012)
9. funkční období (2012–2014)
10. funkční období (2014–2016)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Ivo Bárek • Miluše Horská • Přemysl Sobotka • Zdeněk Škromach
11. funkční období (2016–2018)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Miluše Horská • Ivo Bárek • Jaroslav Kubera • Jiří Šesták
12. funkční období (2018–2020)
předseda Jaroslav Kubera (do 2020) • Miloš Vystrčil (od 2020) • místopředsedové: Jiří Růžička • Jiří Oberfalzer • Milan Štěch • Miluše Horská • Jan Horník
13. funkční období (2020–2022)
předseda Miloš Vystrčil • místopředsedové: Jiří Růžička • Jan Horník • Jiří Oberfalzer • Jitka Seitlová
14. funkční období (2022–2024)
15. funkční období (2024–2026)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Oberfalzer&oldid=24353362“